Nové možnosti včasného zachycení a přesnější diagnostiky neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba a ověření účinnosti terapie šité na míru, studují neurologové z institutu CEITEC Masarykovy univerzity (MU).
Ve spolupráci s kolegy z Maďarska a Spojených států amerických zkoumají pomocí metod behaviorální neurologie a magnetické rezonance činnost mozku v souvislosti s řečí a kognitivními funkcemi v různých kulturách a projevy nemocí u lidí hovořících různými jazyky. Na projekt CoBeN přispěla Evropská unie z programu Horizon 2020 částkou 306 tisíc eur, tedy přes osm milionů korun.
Odborníci budou zjišťovat, které oblasti mozku se zapojují do čtení, psaní a řeči v jednotlivých jazycích a zda budou mít případné kulturně podmíněné změny vliv na klinické projevy pacientů po cévní mozkové příhodě a s Alzheimerovou a Parkinsonovou nemocí. Předpokládají, že najdou rozdíly, které bude možné využít léčebně. Angličtina totiž na rozdíl od češtiny a maďarštiny, na které se výzkum zaměří, není fonetická, slova se v ní tedy čtou jinak, než jsou napsaná.
„Pokud by se potvrdilo, že lidé se stejným postižením mozku mají v různých jazykových prostředích jiné propojení oblastí důležitých pro řeč a vyšší kognitivní funkce, pak i léčba těchto lidí by měla probíhat odlišně a odrážet jejich specifické funkční změny v mozku,“ uvedla vedoucí výzkumu Irena Rektorová s tím, že se to může týkat některých případů mozkové mrtvice nebo Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby, při které mají lidé často problémy s vyjadřováním nebo s výslovností.
Cílem projektu je nejen najít včasné znaky rozvoje neurodegenerativních onemocnění pomocí inovativních metod, ale také prověřit fungování některých terapií, které mohou přesně zacílit na poruchy funkce, funkční stav mozku a potřeby daného pacienta. Patří mezi ně mimo jiné neinvazivní stimulace některých oblastí mozku střídavým pulzním magnetickým polem. „Jednotlivé oblasti mozku se při řešení různých úkolů propojují do neuronálních sítí. Stimulací jedné nebo více oblastí tak dokážeme posílit celé sítě a dosáhnout například zlepšení některých aspektů řeči,“ doplnila Rektorová.
Čtení a psaní, řečovou produkci a zrakově-pozornostní funkce budou odborníci sledovat u pacientů s počínající Alzheimerovou a Parkinsonovou nemocí nebo u lidí po mrtvici a srovnávat je se zdravými dobrovolníky. Účastníci studie podstoupí neurologické, neuropsychologické a logopedické vyšetření a některé řečové a kognitivní úlohy budou vykonávat i během vyšetření magnetickou rezonancí.
V Brně se budou sledovat čeští dobrovolníci, maďarsky mluvící účastníky bude monitorovat skupina z Univerzity v Szegedu a angličtinu budou mít na starost odborníci z Univerzity v Arizoně.
