V oceněném projektu základního výzkumu se biolog Richar Štefl zabýval studiem vzniku nekódující RNA. Právě o této největší součásti genomu se předpokládá, že stojí za řadou lidských onemocnění. Pochopení jejích funkcí by mohlo lidstvu pomoci v porozumění mechanismů vzniku například Alzheimerovy choroby nebo rakoviny. Zjištění českých vědců publikovala nejprestižnější světová vědecká periodika, mezi nimi například časopis Cell.
„Temná hmota genomu je samozřejmě nadnesený výraz, který je paralelou k temné hmotě ve vesmíru,“ říká Richard Štefl. „Obojí tvoří majoritu, lze je jen obtížně pozorovat, ale jejich efekty vidíme především nepřímo. Temná hmota genomu neboli nekódující RNA, byla objevena teprve nedávno a stále ještě neumíme říct, jaké jsou její všechny funkce. Dlouho se dokonce myslelo, že je vlastně k ničemu. Teprve před zhruba patnácti lety se tento názor změnil díky výzkumu s pomocí moderních technologií. Nyní je nekódující RNA obrovskou výzvou pro všechny obory od chemie až po medicínu. Stále jsme však pouze na začátku,“ dodává Richard Štefl a zmiňuje, že výzkumem této oblasti se v současné době na celém světě zabývá mnoho vědců i badatelských týmů.
