Národní NMR centrum Josefa Dadoka je jednou ze sdílených laboratoří výzkumného programu Strukturní biologie se zaměřením na klíčovou technologii NMR spektroskopie. Špičkové pracoviště v současnosti disponuje celkem šesti NMR spektrometry a nejvýkonnějším NMR spektrometrem pracujícím s frekvencí 950 MHz. Jedná se o zcela unikátní, v podzemí uložený přístroj – na celém světě je jich pouze osm, čtyři z nich pak v Evropě. NMR spektroskopie se zabývá podrobným studiem struktury biomolekul a jejich časových proměn na atomární úrovni. Využití této metody přispívá k detailnímu popisu a vysvětlení celé škály biologicky zajímavých procesů – od regulace přepisu genetické informace až po procesy na buněčné úrovni. Detailní znalost struktury bílkovin a nukleových kyselin rovněž napomáhá ve farmaceutickém průmyslu při návrhu nových léčiv.
Nové pracoviště v univerzitním kampusu Masarykovy univerzity výrazně posílí pozici výzkumného programu Strukturní biologie v evropském kontextu. NMR laboratoř je již dnes zapojena do významných Evropských projektů v oblasti strukturní biologie jako například Bio-NMR nebo INSTRUCT a aktivně přispívá k vývoji nových metod nukleární magnetické rezonance. V následujících letech budou v rámci programu Strukturní biologie instalována i další unikátní zařízení, a to pro rentgenovou krystalografii a kryo-elektronovou mikroskopii a tomografii umožňující komplexní studium biomolekulárních struktur a interakcí.
Národní NMR centrum nese jméno Josefa Dadoka, který je příkladem vynikajícího českého vědce a inovátora. Josef Dadok vystudoval na začátku 50. let Vysoké učení technické v Brně. Na přelomu 50. a 60. let minulého století vyvinul v Ústavu přístrojové techniky Československé akademie věd první přístroje pro NMR spektroskopii, které do svého výrobního programu od roku 1965 zařadila Tesla Brno. Československo se tak po USA a Japonsku stalo třetí průmyslově vyspělou zemí na světě, která zvládla sériovou výrobu těchto vědeckých přístrojů. V roce 1967 odjel profesor Dadok na pracovní stáž do Spojených států, ze které se po sovětské okupaci Československa v srpnu 1968 již nevrátil. V roce 1976 se v Pittsburghu stal technickým ředitelem Národního střediska nukleární magnetické rezonance a řádným profesorem chemické přístrojové techniky Carnegie Mellon University. Zde v roce 1977 dokončil vývoj prvního supravodivého spektrometru s polem 14.1 T a pracovní frekvencí 600 MHz, který byl po dobu dlouhých osmi let nejvýkonnějším systémem pro spektroskopii vysokého rozlišení na světě.
Fotogalerii najdete ZDE.
