Vědecké centrum CEITEC VUT zahájilo plný provoz svých laboratoří

Nový komplex čtyř budov nedaleko Technologického parku ukrývá například tzv. čisté laboratorní prostory, které jsou několikanásobně čistější než operační sál. V rámci výzkumných institucí se jedná o největší čisté prostory v ČR. Laboratoř pro analýzu nanostruktur představuje místo s desetkrát nižší koncentrací prachových částic oproti pokojovému vzduchu. A laboratoř pro přípravu nanostruktur, kde je riziko kontaminace nanotechnologického vzorku ještě vyšší, eviduje dokonce desettisíckrát méně prachových částeček na kubickou stopu a je přístupná jen ve speciálním skafandru.

„Laboratoře fungují v tzv. režimu open access a jsou tedy přístupné nejen vědcům a doktorandům z VUT, ale také z dalších brněnských univerzit, výzkumných institucí a také průmyslovým partnerům,“ popsal princip sdílených laboratoří ředitel CEITEC VUT Radimír Vrba. Unikátnost tamního vybavení spočívá především v koncentraci stovek špičkových přístrojů, které jsou srovnatelné s vybavením předních světových univerzit, a to na jednom místě.

Např. speciální mikroskop pro velmi přesná měření v oblasti nanotechnologií dokáže měřit s přesností nanometru na ploše několika čtverečních centimetrů. „Takové rozlišení lze přirovnat ke zmapování celého Brna s rozlišením na půl milimetru, kdy jediný takový snímek by měl cca 900 biliónů datových bodů a zabral by asi 2 000 běžných pevných počítačových disků. Podobných zařízení je navíc pouze několik na světě,“ vysvětlil unikátnost vybavení Petr Klapetek z laboratoře pro vývoj metod měření.

Další vědecké týmy se věnují například výzkumu v oblasti zvyšování paměťové kapacity moderních paměťových prvků, robotice nebo vývoji elektroniky pohonů nejen pro menší domácí spotřebiče, ale i pro plně elektrické automobily. Tým profesora Jozefa Kaisera zase vytváří pro skupinu švédských biologů 3D modely měkkých tkání, a tím pomáhá odhalit mechanismy, které se podílejí na výsledném tvaru obličeje u živočichů. Profesor Radim Chmelík pro změnu vytvořil unikátní mikroskop, jenž umožňuje pozorovat živé buňky bez použití kontrastních látek. Ty totiž mohou chování buněk ovlivňovat. Díky tomuto mikroskopu, který využívají mj. kolegové z CEITEC MU, lze vidět buňky ve zcela přirozeném prostředí.

„CEITEC VUT představuje centrum excelentní vědy, jehož výsledky mohou v budoucnu významně přispět ke zlepšování užitných vlastností materiálů, konstrukcí, strojů či systémů. Nezanedbatelný je i význam pro zlepšení kvality života a zdraví člověka. Centrum zároveň pomáhá zviditelnit Brno a Jihomoravský kraj na evropské vědecké mapě,“ uvedl rektor VUT Petr Štěpánek. Samotná výstavba vědeckého komplexu čtyř budov, které jsou vzájemně propojené podzemními chodbami, stála 625 milionů korun. Na 842 milionů potom vyšlo přístrojové vybavení laboratoří a další špičkové technologie určené pro vědecké týmy. Většinu nákladů ale pokryly dotace z EU.

S výstavbou nových laboratoří se začalo před čtyřmi lety, ve zkušebním provozu pak fungují od konce loňského roku. Zpoždění ve výstavbě nového vědeckého centra způsobil dřívější nejasný výklad Zákona o veřejných zakázkách. "Změny bylo nutné shromažďovat a soutěžit ve větších objemech. Pokud se pak přihlásil jediný uchazeč, což v takových případech nastávalo, musela se taková výběrová řízení rušit. A to se přihodilo i na stavbě CEITEC VUT," vysvětlil kvestor Ladislav Janíček.

„Ministerstvo školství si velmi cení toho, že se VUT přes veškeré potíže, se kterými se potýkaly téměř všechny projekty výzkumných center, podařilo úspěšně svou část projektu realizovat a vytvořit tak jedinečnou a současně špičkovou infrastrukturu. CEITEC je vynikajícím příkladem úzké a rozsáhlé spolupráce několika univerzit a Akademie věd ČR na poli výzkumu, dosahuje již řady kvalitních výsledků a věřím, že se mu bude, s významným přispěním CEITEC VUT, dařit i do budoucna a partneři v rámci projektu společně dosáhnou mnohem více, než by zvládli jednotlivě,“ dodala ministryně školství Kateřina Valachová.