Změnit instituci
Pokročilé nano a mikrotechnologie Pokročilé materiály Strukturní biologie Gen. a prot. rostlin. systémů Molekulární medicína Výzkum mozku a lidské mysli Molekulární vet. medicína

Vědec zkoumá vznik rakoviny vaječníku

Lidové noviny, Medicína & věda, str. 22, 20. 11. 2013

Vyrostl na venkově, na základní škole ho bavila chemie a fyzika. Rodiče byli šlechtitelé ovocných stromů – zdá se tedy, že cesta k přírodním vědám byla u Dalibora Blažka předem jasně daná. Přesto se nabízely i jiné alternativy.

„Rád cestuji, takže bych si uměl představit, že pracuji třeba jako průvodce v cestovní kanceláři. V každém případě by to musela být činnost, která mi poskytuje svobodu,“ říká Dalibor Blažek ze Středoevropského technologického institutu CEITEC v Brně. Dnes však uznává, že mu velkou míru svobody v každodenním rozhodování dala právě věda. Stejně jako možnost podívat se do světa.

 Vždycky měl rád živou přírodu, ale některé stránky biologie ho nebavily – hlavně systematické obory, kde se člověk musí učit všechno nazpaměť. „Oproti tomu molekulární biologie a genetika je hodně logická, to se mi líbilo,“ konstatuje vědec. Rozhodl se tedy studovat molekulární biologii a genetiku na Masarykově univerzitě a poté farmacii na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně, kde získal i doktorát.

 „To bylo období, kdy jsem si ještě nebyl úplně jistý, co chci dělat, a popravdě řečeno mě české prostředí trochu demotivovalo,“ říká Dalibor Blažek. Zatímco teoretické vzdělání u nás podle něj funguje dobře, praxe pokulhává. „V Americe chodí studenti už na střední škole na měsíční stáž do laboratoře, než se rozhodnou, co chtějí dělat. U nás se, alespoň v době mých studií, do laboratoří moc nechodilo,“ říká.

Od genů k virům a zpátky Během diplomové práce z molekulární biologie a genetiky měl podle svých slov výborného školitele Libora Kozáka, který ho hodně inspiroval pro vědu. Pod jeho vedením zkoumal mutace genu pro alfa-1-antitrypsin, což je bílkovina, která se tvoří v játrech a její nedostatek způsobuje jejich onemocnění.

Na farmacii se pak zabýval využitím tzv. metody fágového displeje při hledání protilátek proti viru maedivisna, který způsobuje u ovcí obdobné onemocnění jako u lidí virus HIV. Tyto protilátky se pak daly využít jak ke studiu životního cyklu viru, tak i k jeho diagnostice.

„Byl jedním z mých nejnadanějších Ph. D. studentů a vzájemné kolegiální i přátelské kontakty zachováváme dodnes, přestože se již delší dobu každý věnujeme jiným odborným tématům,“ vzpomíná jeho tehdejší školitel profesor Vladimír Celer z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. „Vždy jsem oceňoval jeho samostatnost, cílevědomost, ale především naprostou vědeckou poctivost. Tyto vlastnosti jej formují jako dobrého vědce, ale také jako dobrého člověka. Věřím, že jemu podobní lidé budou udávat tón české vědě,“ dodává profesor Celer.

V roce 2004 se spolu s manželkou– Američankou, s níž se seznámil v Česku, vydal do Kalifornie. Nastoupil jako postdoc na Kalifornskou univerzitu v San Francisku. „Tuto univerzitu jsem si vybral jednak proto, že tu dělají dobrou vědu, po Harvardu zde mají asi druhou nejlepší lékařskou školu v USA, ale i proto, že v Kalifornii jsou pěkné hory a vůbec je to hezké místo k životu,“ říká vědec s úsměvem.

Přestože došlo i na vysněné cestování, většinu času pochopitelně věnoval vědě. „Zabývali jsme se regulací transkripce protein kódujících genů do RNA u lidí a také u viru HIV,“ vysvětluje Dalibor Blažek. RNA v buňkách vlastně „plní rozkazy“ DNA a vyrábí bílkoviny podle „návodu“ zakódovaného v genech. Dnes se ukazuje, že řada lidských nemocí souvisí právě se špatnou regulací transkripce genetické informace do RNA.

Viry včetně HIV zase využívají transkripční mechanismy hostitele ke svému vlastnímu prospěchu. Základní výzkum těchto mechanismů je tudíž klíčem při určování nových terapeutických cílů. Od popsání základního mechanismu k přípravě nového léku však vede dlouhá cesta.

Za svůj největší úspěch považuje český vědec podíl objevu funkce proteinu Cdk12. „Zjistili jsme, že tento protein je významný pro transkripci některých důležitých genů, které se zapojují do opravy poškozené DNA,“ konstatuje Dalibor Blažek. „To úzce souvisí s rakovinou, protože když nefunguje oprava poškozené DNA, je to první stupeň k tomu, aby se buňka stala nádorovou,“ vysvětluje vědec.

Krátce před zveřejněním této studie v prestižním časopise Genes and Development vyšla v Nature velká studie jiných autorů, která zkoumala mutace u nádorů několika stovek pacientů. Ta potvrdila, že Cdk12 patří mezi nejčastěji zmutované proteiny u nádorů vaječníku. Vlastní tým v Brně Tomuto tématu se Dalibor Blažek chce věnovat i v dalším výzkumu. V roce 2011 se s rodinou vrátil do České republiky. „Rozhodly hlavně rodinné důvody, protože máme dvě děti, a kdybychom se nevrátili teď, asi bychom se nevrátili nikdy,“ říká vědec. Přispěl k tomu i grant programu SoMoPro na podporu mobility vědců a jejich návratu ze zahraničí. A v neposlední řadě vznik Středoevropského technologického institutu CEITEC v Brně. Od loňského roku zde Dalibor Blažek vede vlastní výzkumnou skupinu.

CEITEC dnes podle jeho slov patří k nejlepším místům, kde jde u nás dělat vědu, ale jako celek má česká věda oproti zahraničí co dohánět. „Když strávím jeden a půl dne administrativou a třeba kolega ve Finsku jen půl dne, je to samozřejmě znát,“ konstatuje vědec.

Dalším problémem je podle něj přílišný důraz na aplikovanou vědu na úkor základního výzkumu a malá mobilita vědců, která v důsledku vede ke stagnaci vědce.

Stejně tak český způsob rozdělování peněz na vědu nepovažuje za příliš šťastný. „Ideální by bylo, aby grantové soutěže posuzovali lidé ze zahraničí, nikoliv čeští vědci. Jsme malá země, takže z principu nemáme dost odborníků, kteří by byli schopní některé specializované věci ohodnotit,“ říká.

I proto se nespoléhá jen na české zdroje. Letos se mu podařilo získat prestižní grant Pilot Study Award americké nadace Marsha Rivkin Center podporující výzkum rakoviny vaječníku. Nadaci založil americký onkolog Saul E. Rivkin, jehož žena této nemoci podlehla. Poskytuje roční startovní granty ve výši 75 tisíc dolarů. „Uspěje jen 10 až 15 procent žádostí, takže konkurence byla velká. Beru to jako ocenění toho, že naše nápady jsou zajímavé a konkurenceschopné, a těší mě dvojnásob, že jde grant do Česka,“ říká Dalibor Blažek.

Jeho tým bude studovat nádorové buňky vaječníků a blíže zkoumat roli proteinu Cdk12. „Chceme zjistit, jak tento protein v buňkách funguje, které další proteiny váže a proč je tak důležitý při vzniku nádoru. Je to základní výzkum, ale doufám, že třeba za deset patnáct let se stane zajímavým cílem pro farmaceutické firmy a povede třeba i k vývoji nového léku. Pokud by se podařilo dovést náš výzkum až do fáze, kdy bude pomáhat pacientům – to je to nejlepší, čeho bych se mohl dočkat,“ uzavírá Dalibor Blažek.

***

Dalibor Blažek (* 1972)

* vystudoval molekulární biologii a genetiku na MU v Brně a farmacii na VFU v Brně * v letech 2004–2010 působil na Kalifornské univerzitě v San Francisku * v roce 2011 nastoupil do CEITEC v Brně a od loňského roku zde vede vlastní výzkumnou skupinu * zabývá se molekulárními mechanismy regulace exprese genů * publikoval v renomovaných časopisech, např. v Genes and Development, Molecular Cell, PNAS

Přečtěte si také
Dr. Ondrej Hovorka: Models of magnetic nanoparticles for biomedical applications

29. ledna 2018 9:46

Dr. Ondrej Hovorka: Models of magnetic nanoparticles for biomedical…

LECTURE: Dr. Ondrej Hovorka: Models of magnetic nanoparticles for biomedical applications MONDAY, 5. 2. 2018 Seminar room C2.11, from …

Advanced Materials and Nanotechnology Seminar Series 2018: Dr Andriy Marko

25. ledna 2018 18:21

Advanced Materials and Nanotechnology Seminar Series 2018: Dr Andriy…

WHEN: 30. 01. 2018 WHERE: CEITEC BUT, Purkynova 123, large meeting room SPEAKER: Dr Andriy Marko TALK: Advances in PELDOR…