V devětadvaceti letech udělal objev, na který jiní výzkumníci čekají léta. Michal Zimmermann letos přišel na princip, který by mohl u dědičné rakoviny prsu a vaječníků za pár let vytvářet léčbu přesně na míru pacientek. Publikoval ho spolu s kolegy z newyorské Rockefellerovy univerzity v prestižním vědeckém časopise Science. Mladý výzkumník vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde se chystá během příštích měsíců obhájit doktorát. Současně je výzkumníkem Středoevropského technologického institutu v Brně, ze kterého se dostal v roce 2010 na stáž do Ameriky. Právě tam při výzkumu mechanismů, jakými buňky volí správný způsob oprav DNA, odhalil, proč chemoterapie dokáže některé nádorové buňky u dědičné rakoviny prsu a vaječníků odstranit, a jiné ne. Chemoterapie totiž funguje tak, že rozstřihne geny nádorových buněk, a ty by se dál neměly množit. Čech zjistil, že pokud je v nádoru gen Rif1 vypnutý, tak je chemoterapie méně úspěšná. Jeho objev by měl usnadnit léčbu, protože by lékařům umožnil nasadit ženám optimální formu terapie.