Mikroskopické korálky. Tak vypadá materiál, který chtějí čeští výzkumníci využít pro záplatování čelistních kostí poškozených třeba při nehodách, zánětech nebo při rakovině.
„Dosud se transplantovala vlastní kostní tkáň, což traumatizuje pacienta a často neumožní přesnou rekonstrukci původního tvaru. Novým trendem je vytvořit materiál, který de facto prolne s živou tkání a umožní rekonstrukci původního tvaru,“ podotýká David Salamon z vědecko-výzkumného centra CEITEC VUT, který bude mít přípravu záplaty na starosti.
Právě on přišel s nápadem, aby se do mikroskopických keramických granulek využívaných při opravách čelisti udělal otvor. Tento kanálek umožňuje průchod živin a bude využitelný také pro dopravování léků.
Češi na projektu financovaném Evropskou unií spolupracují s německými, švédskými, španělskými a dokonce i čínskými vědci. Práci zahájí po společném setkání příští týden. Do Brna v následujících třech letech přiteče deset milionů korun, celkový rozpočet projektu je v přepočtu 60 milionů korun.
Čelist z 3D tiskárny
Na jihu Moravy se má především „ladit“ přesný tvar mikrogranulek a velikost kanálku. Ten bude následně možné vyplnit biopolymerem vyvinutým v Německu, který podporuje růst buněk. Drobná poškození čelisti by se mohla jednoduše záplatovat tím, že by lékaři na příslušné místo vložili prášek mikrogranulek a nechali je, ať ho opraví.
„Větší části poškozených kostí můžeme tisknout třeba na 3D tiskárnách,“ popisuje David Salamon. Metody snímání poranění kosti, od scanování po 3D modelování, pilují vědci ve Švédsku. Na přesném tvarování a opracování keramických náhrad se bude podílet také další člen českého týmu profesor Martin Trunec.
„Námi vyvinutá technologie by měla umožnit produkovat velké množství materiálu za rozumnou cenu,“ vysvětluje profesor Karel Maca, který projekt v Česku koordinuje. Některé praktické testy záplat budou probíhat v Evropě, většina pak v zubní nemocnici v čínském Pekingu. „Mají tam obrovské množství pacientů, což je při podobných projektech výhoda, a také flexibilnější pravidla pro testování,“ podotýká Karel Maca. A připouští, že měli s kolegy štěstí při navazování klíčových kontaktů. „Jeden z profesorů Stockholmské univerzity, se kterým dlouhodobě spolupracujeme, je původem Číňan a působí také na tamní univerzitě v Pekingu,“ vysvětluje Maca, jak se podařilo najít čínského partnera projektu.
Pokud se metoda osvědčí při opravách čelistí, mohla by se začít používat také u dalších kostí.
Online verzi naleznete ZDE.
