Úspěch na poli genetiky, který se může v budoucnu uplatnit při léčbě rakoviny, zaznamenal mladý český vědec. Michal Zimmermann ze Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity v Brně CEITEC, který v současnosti působí na americké Rockefellerově univerzitě, objevil se zahraničními kolegy nový genetický faktor, který rozhoduje o způsobu opravy poškozené DNA při chemoterapii. Jejich práci zveřejnil prestižní vědecký časopis Science.
Výzkum sledoval chování nádorových buněk u dědičné rakoviny prsu a vaječníků při léčbě chemoterapeutiky, která u těchto buněk cíleně vyvolávají poškození DNA. Při léčbě dochází k přerušení obou řetězců šroubovice DNA a vzniklé zlomy je třeba následně opravit. Někdy ovšem bývají nádorové buňky k léčbě rezistentní. Vědci nyní zjistili, že o způsobu opravy DNA, a tudíž i o úspěšnosti léčby rozhoduje mutace genu Rif1.
Unikátní objev funkce tohoto genu podle autorů otevírá nové možnosti pro klinický výzkum rakovinných onemocnění prsu a vaječníků, ale také vyšší šance pro optimální prognózu a cílenou individuální léčbu.
Zároveň ale upozorňují, že zatím jde o ryze základní výzkum provedený na myších buněčných liniích. Nejprve bude zapotřebí otestovat funkci genu na živých zvířecích modelech, teprve pak může začít její ověřování na lidských pacientech.
