Princip sdílených laboratoří je založen na jednoduché myšlence: zpřístupnit drahé a unikátní přístrojové zařízení co nejvyššímu počtu uživatelů jak z tuzemska, tak ze zahraničí. „Jeho kapacita je nabízena nejen interním uživatelům, ale formou otevřeného přístupu také externím zájemcům, zčásti je mohou využívat i komerční subjekty,“ vysvětlil ředitel CEITECu Markus Dettenhofer. Například velmi drahé nukleární magnetické rezonance, které byly pořízeny do sdílené laboratoře CEITEC nazvané Národní NMR centrum Josefa Dadoka, tak nemusí kupovat vědci v rámci každé instituce věnující se strukturní biologii, ale mohou realizovat potřebná měření v Brně. „Omezené investiční prostředky v rámci vědy je proto možné uvolňovat jen do opravdu potřebné infrastruktury a nenásobit výdaje na totéž vybavení,“ dodal Markus Dettenhofer. Přístrojová kapacita využívaná pouze jednou výzkumnou skupinou či univerzitou navíc obvykle nebývá naplněna.
Sdílené nebo též centrální laboratoře však přinášejí kromě finančních úspor i další výhody. Šetří čas (časově náročná je totiž jak instalace přístrojů, tak školení jejich odborné obsluhy), na základě úzké spolupráce s výrobci lze dosáhnout vývoje a maximální modernizace stávajících technologií a protože vědci se mohou plně soustředit jen na produkovaný výzkum, zvyšuje se rovněž jeho kvalita.
Společná pravidla ukotvují sdílené laboratoře v rámci CEITECu Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického v Brně. Formát jejich provozu je odlišný od formátu klasických výzkumných skupin, řeší například přístup k infrastruktuře včetně návrhu experimentu, analýzy dat či možnosti využívání přístrojů buď samostatně, nebo po zaškolení. „Výjimkou není situace, že zákazník ani netuší, co chce, nebo by mohl chtít a my jsme schopni mu to navrhnout a následně dodat. Mnohdy zajišťujeme kompletní služby od A do Z, nikoli jen přístup k přístroji,“ vysvětluje Kateřina Ornerová, koordinátorka sdílených laboratoří CEITEC.
Pravidla také zavádí model tzv. „nákupní komise“, který doposud v rámci centra a partnerských institucí chyběl. „Jejím úkolem bude posouzení vhodnosti pořízení veškerého přístrojového vybavení všech šesti partnerských institucí CEITEC. Komise bude revidovat veškeré nákupy přístrojů. Cílem je zabránit nákupům, které by dublovaly již existující zařízení, a podpořit takové investice, které budou smysluplné z hlediska toho, jak budou schopny posunout úroveň vědy v centru CEITEC z hlediska jejich ekonomické provozuschopnosti a využitelnosti,“ dodala Ornerová. To bude také signálem vůči poskytovatelům dotací, jako je MŠMT, že CEITEC a jeho partnerské instituce mají zájem o efektivní čerpání dotačních prostředků a nestojí o pořizování přístrojů, které je již nyní možné využívat například v jiné výzkumné instituci v rámci ČR.
CEITEC nabízí služby svých deseti sdílených laboratoří externím uživatelům z ČR i zahraničí prostřednictvím projektu financovaného z veřejných prostředků „CEITEC - open access“. Žádosti jsou pečlivě posouzeny v rámci rychlého, transparentního a otevřeného procesu. V roce 2015 bude v rámci projektu využito přes 7 milionů korun, vloni bylo prostřednictvím projektu CEITEC – open access realizováno 70 projektů externích uživatelů, z toho 16 zahraničních a 54 tuzemských uživatelů/ institucí.
